Vážení přerovští spoluobčané, sestry a bratři, dámy a pánové –
dnes, 17. listopadu 2004 – patnáct let od inscenovaného pádu bolševické moci v Československu a převzetí politické vlády ve státě reprezentací disentu – v čele s Václavem Havlem – tedy v symbolický den české historie, byla na naší radnici instalována
PAMĚTNÍ DESKA – věnovaná odkazu všem občanům přerovského regionu, kteří za éry bývalého totalitního komunistického režimu obětovali na
piedestal svobody a demokracie ve své vlasti nejen fyzické a duševní zdraví, ale
mnohdy také dary nejcennější – své životy a svá společenská postavení … -
aktivně se podíleli na likvidaci zrůdné leninsko-stalinské ideologie v minulém století.
Nechť text, vrytý do této desky, připomíná budoucím generacím, že pasivní rezistenci vůči uchvatitelům moci ve státě nelze přijmout jako zbraň proti ZLU, odívajícímu se v rouších všech politických odstínů - nechť symbolizuje nutnost postavit se čelem proti všem diktaturním režimům a usurpátorům v jakékoliv době …
Ať je tato deska stálým mementem, ať hlásá – tak jako v dávné řecké mytologii: „Zvěstujte lakedaimónským, že my, mrtví zde ležíme, položivše své životy za vlast, tak, jako zákony kázaly nám …!“
-----
Uvědomme si, že je naší morální povinností bránit humanitní ideály, vzrostlé z
prolité krve o 17. listopadu za nacistického protektorátu --- právě tak, jako v den 17. listopadu 1989, kdy se u nás, ale i v dalších státech východně od někdejší „Železné opony“ zřítilo rudé samoděržaví !
Mějme na paměti slova politického vězně Jiřího Herzingera, stylizované v roce 1961 v leopoldovské katorze:
„Ve jménu těch, co s šibenic volali prokletí
ve jménu dětí, matek, žen – nevinných obětí,
ve jménu těch, co u hranic zastřeleni byli,
ve jménu těch, co z vězení se zpátky nevrátili,
ve jménu těch, co otroky bratrů svých se stali,
a přesto za jidášský groš svou čest neprodali,
ve jménu lásky, života, pravdy a lidských práv,
ve jménu psanců – tuláků bloudících v cizinách,
ve jménu těch co žili věk za branami pekel,
ve jménu všech já biblické píši: M E N E T E K E L !“
-----
K těmto varovným řádkům se připojuji také já, psanec z jáchymovské „XII“,
jemuž v padesátém třetím bylo přiděleno evidenční číslo AO 12 612 – a volám:
„NIKDY N E Z A P O M E Ň M E na ´Jáchymovské peklo´!“- Oldskaut-senior ALBI z „Jižního Clondiku“ Fr. Cigánek.