phpRS
Dnešní datum: 25. 06. 2018  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Weblinks  

Novinky
17.02.2011:

Zpráva o poměrech v NVÚ Minkovice !! Kopie důležitého samizdatu z roku 1984


19.08.2007: POZOR - VSTUP !
V hlavním menu je nově VSTUP pro psaní příspěvků. Uživatelské jméno je anonym a heslo též anonym. Po napsání příspěvku je nutno redakci o této skutečnosti poslat e-mail uveřejněný vlevo dole KONTAKT.

10.06.2007: 14. rockový Zelený tulipán - sobota
09.06.2007: 14. rockový Zelený tulipán - pátek
12.01.2007: POZOR POZOR !
Neplatné e-mailové adresy v komentářích a osobní invektivy budu nemilosrdně mazat!

06.12.2006: OpenOffice.Org slaví již šesté narozeniny !!!
Zapomeňte na Microsoft Office za víc jak 10.000 Kč! Zde jsou: Další podrobnější informace.

Kalendář
<<  ÄŚerven  >>
PoÚtStČtPáSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30  


Přihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


Kdo je On-Line?
Neznámý čtenář

Informace o Free.cz

Politické páky

* Česká republika není právní stát ani omylem! Part II

Vydáno dne 22. 10. 2004 (7065 přečtení)

PostKomunističtí politici, soudci a soudní znalci v ČR páchají opět stejná zla, jako páchali před 58 roky. Po roce 1945 znárodnili a rozkradli majetek občanům a šlechtě a po roce 1989 konají zcela stejně. Nenasytná komunistická chobotnice se neštítí porušovat zákony, ani obecné principy práva a morálky. V článku najdete popis celé situace v případě navracení majetků rodu Kinských.

Dostálovy poradci.

Nyní bych na chvíli opustil pana min. Dostála a zaměřil bych se na „tým jeho poradců“, kteří vypracovali právní expertizy, podle kterých je Kinský osobou německé národnosti a kteří radili panu ministru Dostálovi a některým politikům, jak právně postupovat proti nárokům pana Františka Oldřicha Kinského. Jinak řečeno, jejich právní rady používaly někteří politici a zejména ministr Dostál při svém postupu proti výrokům a postupům soudců v kauze Kinský. Jejich expertizy (jak níže doložím) ovlivňovaly a ovlivňují některé politiky a soudce. Sám pan ministr Dostál ve svém článku Uhlet Petra Uhla, který otiskl deník MF Dnes dne 12. 7. 2003 říká: „Právní argumenty proti výrokům a postupům soudců v kauze Kinský, se kterými Špidla, Dostál, Zaorálek a Laštůvka vystoupily, vycházely z právních analýz Vladimíra Mikuleho, Václava Pavlíčka či Aleše Pejchala, což jsou jména, která Petr Uhl jistě nezpochybní.Navíc na internetovém serveru Českého rozhlasu, konkrétněji na internetové adrese http://www.radio.cz/cz/clanek/51097, kterou jsem si stáhnul dne 12. 9. 2004 se píše (cituji): „V restitučních sporech Františka Oldřicha Kinského je rozhodující jeho národnost, nikoli občanství. Tento názor právních expertů cituje dnešní tisk. Ve středu ministerstvo vnitra rozhodlo, že Kinského osvědčení o českém státním občanství je neplatné, protože je vydal špatný úřad. „ Pro tyto spory nemá občanství žádný význam. To vzhledem k tomu, že Kinský nežaluje podle restitučních zákonů, kde by občanství hrálo roli, ale tvrdí, že mu majetek nikdy nebyl řádně zkonfiskován,“ uvedl pro Právo Vladimír Mikule z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Stejný názor zastává podle Mladé fronty Dnes i děčínská soudkyně Jana Havlová, které některé spory Kinského spory rozhoduje. Na podobné vyjádření právních expertů se odvolávají i Lidové noviny.“

Nyní bych se rád pozastavil nad těmito třemi „fundovanými“ experty a dovolil bych si je silně zpochybnit.

Co se týká správního experta Doc. JUDr. Vladimíra Mikuleho, rád bych všem připomněl, že tento pán je místopředsedou legislativní rady vlády ČR, je učitelem na katedře správního práva PF UK v Praze, je považován za právního experta v oblasti Benešových dekretů, je členem Rady Vysokých škol kde působí jako předseda Pracovní komise legislativní a mimo jiné je i přítelem a kolegou z Pf Uk, pana Václava Pavlíčka. Nebylo by na tom ostatně nic divného, ale jelikož tento pán vypracoval expertizy týkající se Františka Oldřicha Kinského, jakožto člen Legislativní rady vlády, ovlivňoval postoje našich politiků a svými výroky v médiích ovlivňoval i veřejné mínění, musím sdělit následující fakta: Doc. JUDr. Vladimír Mikule, narozen 12.4.1937 v Praze byl spolupracovníkem a agentem zločinné a zavrženíhodné STB, která jak zajisté všichni víme několik desítek let terorizovala československé občany. Můžeme si ověřit následující fakta o panu Mikulem, pod kterými je u STB evidován:

1)      Mikule Vladimír; datum narození: 12. 4. 1937

2)      Typ spolupráce: Agent, Tajný spolupracovník

3)      Krycí jméno: Šimon

4)      Spisová značka: 11233

5)      Správa STB: Centrála

Není tomu dávno, co musel odstoupit z postu šéfa Úřadu vlády pan Přibyl a nyní máme dalšího důvěryhodného STBáka na vysokém postu, konkrétněji na postu místopředsedy Legislativní rady vlády, který radí našim politikům. Mimo jiné, co se týká naší legislativní rady vlády, chtěl bych poukázat, že kolega pana Mikuleho a jeho šéfa na katedře správního práva PF UK a rovněž člen Legislativní rady Vlády, p. Doc. JUDr. Vladimír Vopálka, CSc. (narozen 28. 6. 1952 v Praze) je rovněž evidován ve svazcích STB! A to jako důvěrník pod krycím jménem „Racek“, pod spisovou značkou 16897, správa STB = Centrála. Co dodat? Snad jen to, že sám aktivní člen zločinné STB vypracovává analýzy proti Františku Oldřichu Kinskému a navíc dodává, že je osobou německé národnosti.

Co se týká osoby ústavního experta Prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc., myslím si, že k jeho osobě se již dostatečně vyjádřili ctihodné senátorky a ctihodní senátoři Senátu ČR, když zamítli jeho jmenování do funkce Ústavního soudce ČR. Přesto bych zde rád použil pár citací, abych mohl ukázat „nezpochybnitelnost“ jména tohoto ústavního experta. Tak takovýmto způsobem se o Václavu Pavlíčkovi vyjádřil např. senátor Václav Jehlička (cituji): „Vzhledem k tomu, že v životopise není uvedeno členství v politických stranách, zajímali jsme se o tuto stránku života pana kandidáta. Zjistili jsme, že v r. 1954 vstoupil do komunistické strany a v době normalizace z ní byl vyloučen. Nikdo z nás asi není přítelem politického kádrování, ale kandidát na tak významnou funkci s tak politickým charakterem, jako je ústavní soudce, by se měl rozhodně přihlásit ke svému členství v politické straně, která tak brutálním způsobem pošlapávala základní lidská práva a svobody. Podle informací svědků se kandidát už aktivně zapojil do třídního boje na střední škole v Mladé Boleslavi jako svazácký předseda. Z životopisu jsme se také dozvěděli, že pan profesor Václav Pavlíček pracoval jako odborný pracovník Univerzity Karlovy a podle informací tam pracoval jako pracovník Ústavu marxizmu-leninizmu pro vysoké školy. Závěrem, než vás seznámím s usnesením výboru, bych chtěl říci, že ústavním soudcem by měl být člověk, který je celoživotně pevně zakořeněn v půdě práva a morálky a který vždy rostl přímo k nebi a neohýbal kmen svého života podle větru, vanoucího z té či oné strany…“.[10]

K tomu bych chtěl ještě poukázat na projev pana senátora Jana Rumla, který říká (cituji): „Samozřejmě Senát zkoumá odborné předpoklady kandidátů, také však i předpoklady jiné, mj. hodnotový systém kandidáta, dispozice k nepodjatosti a k nestrannosti a nakonec i okolnosti mravní. Pan profesor Pavlíček si již nepamatuje, co dělal na střední škole, nepamatuje si, že zasedal ve studentských komisích, které vypracovávaly posudky na studenty, na jejichž základě maturitní komise rozhodovaly o tom, zda studenti budou či nebudou přijati na vysokou školu. Avšak buržoazní póvl, který patří do fabriky, tak také podle svědectví označovaly tyto komise své kolegy, tak tento buržoazní póvl si to pamatuje. Např. studentka Hana Zákonová, jejímž prohřeškem bylo, že její tatínek měl stáčírnu piva, které rozvážel po Středočeském kraji a zaměstnával čtyři lidi…. Za druhé. Pan profesor Pavlíček tvrdí, že byl po roce 1968 odstraněn z Právnické fakulty, neboť svými publikacemi a názory hlásal buržoazní teorii plurality a tím ohrožoval správnou výchovu studentů. Mám k dispozici v roce 1970 vydané studijní texty pro obor společenská a státní výstavba právnické fakulty. Spoluautorem a editorem této knihy byl tehdy JUDr. Pavlíček, CSc. Přímo byl autorem kapitoly č. 5 - Politická organizace československé společnosti, v níž mimo jiné obhajuje vedoucí úlohu KSČ, marxisticko-leninskou ideologii, systém Národní fronty a sovětskou metodu řízení společnosti… Za třetí značnou nevraživost vyjádřil profesor Pavlíček vůči senátnímu návrhu zákona o zřízení památníku nesvobody, který měl připomínat hrůzy nacistické a komunistické totality. Odmítl do doby nesvobody zahrnout období 1945 ÷ 1948, přestože již tehdy docházelo k zásadní destrukci demokratického systému, ke znárodňování a když fungovala Národní fronta. Systém Národní fronty byl podle profesora Pavlíčka v pořádku, neboť prý byl akceptován naprostou většinou občanů, jak píše na stránce 29 v pojednání o české státnosti. V téže publikaci na straně 116 varuje před přijetím zákona o zřízení památníku nesvobody se zahrnutím období 1945 ÷ 48 slovy: Splnil by se tak cíl novodobých kolaborantů a nepřátel české a slovenské státnosti…“[11]. Stejně jako pro Senát ČR je pro mne pan profesor Pavlíček kovaným komunistou, osobou která není nestranná a nepodjatá a tudíž jeho právní expertizy jsou pro mne cíleným útokem na osobu pana Františka Oldřicha Kinského s jasným cílem uškodit mu. Co se týká pánů Mikuleho a Pavlíčka, tak jejich právní analýzy (vzhledem k jejich minulosti) pokládám za irelevantní a navíc jsou pro mne dalším důkazem o funkčnosti kampaně, která je cíleně vedena proti panu Františku Oldřichovi Kinskému.

Co se týká osoby pana Aleše Pejchala, rád bych připomněl fakt, že on je autorem nápadu zasáhnout kvůli Kinskému do Občanského soudního řádu.[12]Zde bych rád podotknul, že jemu, jakožto renomovanému právníkovi muselo být jasné nebezpečí vyplývající z tohoto návrhu a tedy ohrožení nezávislé moci soudní mocí výkonnou a legislativní. Navíc bych rád podotkl, že tento „právní poradce“ pana ministra Dostála a některých politiků, zastupuje Rybářství Litomyšl, které je přímým účastníkem sporu s Františkem Oldřichem Kinským.

Další osobností, jejíž expertizy byly použity u našich soudů a jejíž názory byly prezentovány v českých médiích byl Prof. PhDr. Jaroslav Valenta, CSc. Rád bych připomenul, že tento pán byl uznávaným historikem, profesorem obecných dějin, dlouhodobě působil v Historickém ústavu AV ČR a byl všeobecně považován za experta v oblasti moderních dějin zejména pak v oblasti II. Světové války a tzv. Benešových dekretů. Ovšem k tomu, aby tento historik byl považován za ctihodného a bezůhoného lze mnohé namítnout. Hlavním důvodem, který hovoří proti panu profesorovi Valentovi, je tento fakt: Pan prof. Valenta (narozen 27. 10. 1930 v Kryrech u Podbořan) je evidován jako tajný spolupracovník a agent komunistické STB, což jeho důvěryhodnost a nezaujatost v kauze Kinský (stejně jako u pana Doc. Mikuleho) silně zpochybňuje! Ve svazcích bývalé STB nalezneme toto:

1)      Valenta Jaroslav; datum narození: 27. 10. 1930

2)      Typ spolupráce: Tajný spolupracovník, Agent

3)      Krycí jméno: Stopař; Jarek; Jaroslav

4)      Spisová značka: 20708, 2070888

5)      Správa STB: Centrála, X. správa FMV I. Odbor 1. oddělení

Tolik k renomovaným a „nestranným“ právním expertům zaangažovaných v kauze Kinský. Nyní bych rád přešel k další části svého vyjádření.

Ovlivňování moci soudní mocí výkonnou a legislativní v praxi.

Při vytváření této časové posloupnosti jsem vycházel ze zpráv, které publikovala naše média.

R. 2001 vydala matrikářka Prahy 1, pí. Jana Talmanová Františku Oldřichovi Kinskému osvědčení o českém občanství na základě jeho dětského pasu. Pan ministr kultury Pavel Dostál vstoupil do kauzy svým výrokem, kterým osočil matrikářku, že vydala Kinskému české občanství (cituji) „z hlouposti, či za úplatek“.[13]

Ovšem pravá hysterie se rozhořela v červnu r. 2003, kdy František Oldřich Kinský definitivně vyhrál první soudní spor, konkrétně se jednalo o 1,5 ha pozemku. Tento rozsudek padl u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí a způsobil zděšení především u ministra kultury Pavla Dostála, který se v zápětí stal (jak napsal týdeník Euro dne 21. 7. 2003) „hlavním ideologem celé bitvy“ proti Kinskému. Zde znovu připomínám některé výroky pana ministra Dostála (cituji): „Skutečnost, že dnes je vrácen nějaký malý kousek pole, je precedens. Protože když se může Kinskému vrátit malý kousek pole, tak proč by se mu nemohlo vrátit pět, deset, či sto hektarů lesa? Když se může vrátit sto hektarů, tak proč ne vila a když vila, tak proč ne palác Kinských na Staroměstském náměstí?“ a dále: „Je to strašlivé, protože v případě Kinského - jak o tom svědčí veškeré dokumenty-jen naprosto slepý soudce, který navíc neumí ani slepecké písmo, může rozhodnout, že dekrety v souvislosti s Kinským nebyly použity oprávněně.“ Mimo jiné Dostál dále uvedl (cituji): „Ano, souhlasím s tím, že soud může najít nějaké formální pochybení, že někde chybí datum, či něco bylo doručeno pozdě, ale jestliže někdo má zřetelnou nacistickou minulost, pak vracet mu v této chvíli 1,5 hektárku je výsměchem všem těm, kteří zahynuli v Osvětimi třeba proto, že nesouhlasili s postoji některých svých spoluobčanů, kteří se přihlásili k německému občanství a k Německé říši.“[14]

27. 6. 2003 se takto vyjadřovala internetová obdoba deníku Právo ke kauze Kinský (tedy www.novinky.cz), když rekapitulovala průběh kauzy, (cituji): „Šéf ústecké krajské organizace ČSSD Jaroslav Foldyna řekl tisku, že sociální demokracie zvažuje přijetí zákona o neměnnosti poválečných majetkových poměrů. Podle premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly je potřeba situaci nejprve analyzovat.“[15]

Připomínám, že do té doby vyhrál pan František Oldřich Kinský ještě pět sporů byť byly nepravomocné!

1. 7. 2003 se ve Sněmovně sešli zástupci všech parlamentních stran na popud ministra kultury Pavla Dostála. Tato schůzka se týkala vývoje kauzy Kinský. Podle Dostála je jedinou cestou k potvrzení neměnnosti majetkových vztahů vzniklých po II. Světové válce schválení ústavního zákona. Navíc sám pan Dostál řekl, že řešení zatím nemá, ale je podle něj nutné alespoň sjednotit rozhodování soudů v podobných případech.[16] Opět se jedná o jasný zásah moci exekutivní do moci soudní. Takto se ke kauze Kinský vyjadřovali pro Právo někteří naši ministři: tak např. ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) řekl, že je dobře, že (cituji): „zástupci všech politických stran se dohodnou, co je možné udělat v legislativě, aby právníci nezneužívali různé procedurální kroky“. Co je možné udělat v legislativě! Tak takto se vyjadřuje člen vlády v reakci na soudní rozhodnutí. Další důkaz o vměšování se moci exekutivní do moci soudní! Nebo takto se vyjadřoval o soudním rozhodnutí místopředseda ODS, poslanec Petr Nečas, který řekl (cituji): „Vůbec si nedovedu vysvětlit duševní pochody, kterými příslušní členové naší soudní soustavy mohli projít, aby dospěli k takovým závěrům, k jakým dospěli.“ Zůstává mi rozum stát, jak je vůbec možné, aby se člen zákonodárného sboru, tedy Parlamentu ČR takto vyjadřoval o soudcích. Pro mne je to opětovný zásah do moci soudní, tentokrát ovšem zasáhla moc legislativní. Takto se např. vyjadřoval k postupu soudů v kauze Kinský poslanec a předseda KSČM, Miroslav Grebeníček (cituji z internetového serveru www.novinky.cz/01/07/81.html staženo dne 11.9.2004): „Komunisté budou požadovat, aby vláda vypracovala jasný postup pro případy, kdy jde o zjevné snahy o prolomení dekretů prezidenta Beneše. Chtějí také důsledný postih těch odpovědných státních úředníků, kteří v souvislosti svou „ledabylostí“ nebo „úmyslně“ poškozují zájmy státu a obcí. Řekl včera na dotaz Práva předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Soudí také, že vláda by měla vyčlenit dostatečné finanční prostředky a kapacity pro obhajobu těchto kauz. Komunisté také chtějí, aby došlo k prošetření okolností „nejskandálnějších“ záležitostí typu Kinského Kauzy. „ Po vstupu ČR do EU hrozí, že řada podnětů bude směřována k Evropskému soudu a může se stát, že kauzy prohrajeme.“ poznamenal Grebeníček . „ Nejhorší je, že po údajných omylech úředníků nenásledují sankce a správní akty zůstávají v platnosti. Je to selhání českého soudnictví.“ Prohlásil. Jsem znovu nucen zopakovat, že je nepřípustné, aby se představitel legislativní moci vyjadřoval o soudních rozhodnutích takto a dokonce hovořil o selhání českého soudnictví. Dle mého názoru je to další útok na nezávislost českého soudnictví. Navíc, pokud pan Grebeníček připouští, že některé kauzy je možné u Evropských soudů prohrát, tak zároveň připouští, že konfiskace některých majetků proběhla protiprávně.

Před tímto nebezpečím, tedy před zasahováním do moci soudní ze strany moci legislativní a exekutivní varoval na této schůzce např. místopředseda US-DEU Vlastimil Ostrý slovy (cituji): „Pokud chceme tvrdit, že český stát je právní stát a soud vydá nějaké rozhodnutí, tak si myslím, že by to rozhodnutí mělo platit.“

Podle mne kauza Kinský vytvořila v Parlamentu ČR tak vzácnou shodu mezi ČSSD, KSČM a ODS, že se málem podařilo znovu vytvořit Národní frontu.

2.7. 2003 přišel deník Právo se článkem, který nazval (cituji): „ Soudy se bojí v kauzách Kinského rozhodovat“. Nyní bych rád citoval pár vět z tohoto článku (cituji): „Včera totiž odročil okresní soud v Ústí nad Orlicí po krátkém jednání Kinského žalobu na navrácení majetku v hodnotě desítek miliónů korun od města Chocně na Orlickoústecku až na říjen. Středočeský krajský soud zase posunul odvolací řízení v kauze na přiznání části lesů na Rakovnicku Kinskému, které mělo být dnes, bez udání důvodů na později, navíc rozhodl, že případem se budou soudci zabývat na neveřejném jednání. Citlivost problému výrazně zvýšilo pět pravomocných rozsudků ve prospěch Kinského, které už soudci vynesli.“

Následující den, tedy 3. 7. 2003 se deník Právo opět věnoval této kauze, když na poslední chvíli kvůli náhlému onemocnění soudkyně bylo odročeno plánované líčení u Okresního soudu v Děčíně a svůj článek tentokrát nazval (cituji): „Kauza Kinský: brzdí soudy strach?“. Nyní bych opět použil několik citací z tohoto článku (cituji): „Hned tři české soudy měli v průběhu tohoto týdne rozhodnout o majetkových nárocích knížete Františka Oldřicha Kinského. Ale ani v jednom případě se tak nestalo. Odročen byl i včerejší soud o lesy na Rakovnicku. Mnozí se domnívají, že se nezávislé soudy nepřípustně zalekly politického nátlaku … a dále: „Například ústavní soudce Antonín Procházka se domnívá, že podobná shoda v rozhodování tří různých soudů je podezřelá a soudci chtějí zřejmě vyčkat, až se uklidní situace a soudnímu sporu nebude věnována tak velká pozornost.“ Mnohem radikálnější názor má např. politolog Bohumil Doležal, který zachytil deník Právo takto (cituji): „Za jednoznačný nátlak politické moci na nezávislost soudů označil včera Dostálovo tažení proti Kinskému i politolog Bohumil Doležal. „Je to nedůstojná šaškárna, pokoušet se stvořit zákony, které by platily zpětně, taková snaha je neslýchaná a jestli projde, pak už je v této zemi možné všechno,“ konstatoval Doležal.“

Můj názor je ten, že po schůzce ve Sněmovně, která se týkala kauzy Kinský a na které byla rozhodnutí soudů tvrdě kritizována představiteli moci exekutivní a legislativní, začnou soudy odročovat spory se mi jeví přinejmenším jako krajně podezřelé! Závěr nechť si z toho vyvodí každý sám.

Tento den ohodnotil internetový server www.novinky.cz takto (cituji): „Podle ministra Dostála se v souvislosti s restitucemi uvažuje o úpravě zákona, podle níž by Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových musel od obcí převzít zastoupení, pokud o to požádají. Další z variant je sjednocení judikatury Nejvyššího soudu tak, aby ten, kdo neuspěl podle zvláštních restitučních zákonů, nemohl své nároky uplatňovat podle zákonů obecných.“

Co se týká stanoviska a návrhů pana ministra Dostála, musím znovu poukázat, že zasahování moci exekutivní do moci soudní je nepřípustné a ohrožující demokracii.

3. 7. 2003. Opět bych rád použil citace ze stručné rekapitulace, tak jak ji zaznamenal internetový server www.novinky.cz , (cituji): „Prezident Václav Klaus se kvůli opětovným pokusům otevírat otázky minulosti rozhodl svolat schůzku nejvyšších ústavních činitelů. Schůzka se má týkat kromě restitucí i problémů v česko-německých vztazích.

- Premiér Špidla pověřil experty vypracováním ústavní novely s cílem zabránit chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety. Ministr spravedlnosti Rychetský má dát podnět k ujednocení české legislativy v této oblasti. Ministra financí Bohumila Sobotku Špidla požádal o okamžité vypracování zákona, jímž se rozšíří pravomoc Úřadu pro zastupování státu v majetkových věcech.“

Dle mého názoru zasáhla hysterie i „Hrad“, neboť v jiném případě by se pan prezident Václav Klaus nemohl pro deník MF Dnes vyjádřit následujícím způsobem (cituji): „Po roce 1989 jsme hledali obecně přijatelný konsenzus, jak se podívat na minulost.“ Řekl Klaus MF DNES. „Mám strach, že v posledních dnech ze všech stran, doma i v zahraničí, nastává pokus tento status quo vychýlit někam jinam. Je potřeba, aby si nejvyšší ústavní činitelé k tomu řekli pár slov.“[17]

Co se týká stanoviska pana expremiéra Špidly, rád bych konstatoval, že je nepřípustné, aby členové vlády a zákonodárného sboru byť náznakem zasahovaly do nezávislosti naší justice. Zde bych rád citoval ze článku redaktora MF DNES, p. Martina Komárka, který napsal (cituji): „Lze tedy do jisté míry naše politiky chápat, že chtějí složité a nepříjemné zákony změnit škrtem pera. Chápat ano. Omluvit však v žádném případě…“ a dále píše (cituji): „Zákony téhle země jsou stejně spletité jako její nedávná historie. Vyvlastňování šlechty a statkářů za první republiky, Benešovy dekrety, komunistické okrádání kapitalistů a živnostníků - to byla politická zvůle po marxisticku povýšená na zákon. Vznikla právní džungle. Klaus a Špidla ji chtějí vysekat po našem, další politickou zvůlí.“[18]

Tento den, tedy 4. 7. 2003 otiskl deník Večerník Praha stanovisko týkající se českých soudů místopředsedy sněmovny, pana poslance Vojtěcha Filipa (cituji): „Obávám se, že advokáti spoléhají na různý výklad práva, na nezkušené soudce a zneužívají fakt, že obce nebudou mít peníze na vedení sporu.“[19] Nezkušení soudci?!! Komentář k tomuto výroku si raději nechám pro sebe.

Dne 4. 7. 2003 zveřejnil internetový server www.novinky.cz i právní expertizu pana profesora Václava Pavlíčka, o jehož „bezůhonosti“ jsem výše referoval.[20]

Dalším a zároveň jedním z mnoha činů, kterými se pan ministr Dostál zaangažoval v kauze Kinský pak byl jeho článek pro deník Právo, který tento list otiskl dne 7.7.2003.[21]

Dne 9. 7. 2003 se pak na popud prezidenta Václava Klause uskutečnila na Pražském hradě schůzka nejvyšších ústavních činitelů, jmenovitě se jí zúčastnil kromě pana prezidenta Klause, premiér Vladimír Špidla, předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek a předseda Senátu Petr Pithart. Toto citoval prezident Klaus ze společného usnesení (cituji): „Účastníci schůzky považují za potřebné, aby byla reprezentace českého státu v těchto věcech jednotná navenek i dovnitř, a její jednotliví představitelé nepreferovali dílčí zájmy před zájmy státu jako celku.“[22]

Navíc tito čtyři nejvyšší ústavní činitelé vytvořili komuniké z této schůzky, které zároveň zveřejnily.[23]

14. 7. 2003 se na serveru www.novinky.cz objevil další článek věnující se kauze Kinský.[24] S odvoláním na příslušný novinový článek musím konstatovat, že se celá kauza Kinský zase zpolitizovala a výroky pana místopředsedy KSČM, pana Miloslava Ransdorfa vedly k opětovnému zradikalizování celé situace kolem této kauzy a k dalšímu útoku na nezávislost našich soudů. Nyní bych rád citoval z tohoto článku, (cituji): Ransdorf v této souvislosti ostře zkritizoval vládu: „Daná koaliční konstelace, kterou skicoval premiér Špidla před volbami, je bezpečnostní riziko pro tento stát,“ tvrdí Ransdorf. KSČM podle něj během léta sepíše návrh zákona, který umožní restituční tečku. Místopředseda soc.dem. Marie Součková v diskusi za sebe přislíbila podporu: „Já říkám ano tečce za restitucemi…“ a dále (cituji): „Rozhodně nemůže zůstat situace, kdy jsou soudci díky tomu, jak to zrealizoval pan (bývalý vicepremiér) Kalvoda, nenapadnutelná a nekritizovatelná kasta“ uvedl Ransdorf …“ a dále (cituji): „Kdo umožnil získat šlechtickým rodům naše občanství? To všechno proběhlo v době, kdy na ministerstvu vnitra byl Jan Ruml,“ uvedl Ransdorf“.

Dne 30. 7. 2003 informoval internetový server www.novinky.cz o tom, že Kinský utrpěl porážku u soudu v Kladně.[25]

Dne 21. 8. 2003 přišel internetový server www.novinky.cz s tím, že radní v kauze Kinský mohou být stíháni, konkrétně zastupitelé Újezdu u Chocně, kteří prohráli soud s panem Františkem Oldřichem Kinským. Takto se vyjádřil k problému, státní zástupce NSZ Radek Ondruš: „Podle stanoviska Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) o postavení volených funkcionářů samosprávy mohou být obecní zastupitelé i se starostou stíháni jako veřejní činitelé v souvislosti s porušováním povinností při správě obecního majetku, pokud svým zaviněným jednáním způsobí škodu.“[26]

Dne 9. 10. 2003 přišel internetový server www.novinky.cz s tím, že dva první spory na Děčínsku, které se týkaly loveckého zámečku Tokáň a majetku v obci Jiřetín, František Oldřich Kinský prohrál.[27]

Dne 15. 10. 2003 informoval internetový server www.novinky.cz o tom, že František Oldřich Kinský definitivně prohrál první spor o majetek. Rozhodnutí padlo u středočeského krajského soudu a jednalo se o pozemek v obci Šlapanice na Kladensku. Celou kauzu shrnula autorka tohoto článku, tedy pí. Lenka Kadeřávková takto (cituji): „Pravomocné rozsudky až do středy padly v pěti případech, vždy Kinský vyhrál. V uplynulých měsících pak šlechtic několikrát naopak prohrál, a to jednou u rakovnického, čtyřikrát u kladenského a dvakrát u děčínského okresního soudu. Ani jeden z verdiktů však dosud nenabyl právní moci.“[28]

Dne 24. 11. 2003 přišel internetový server www.novinky.cz s tím, že František Oldřich Kinský prohrál již potřetí (byť nepravomocně) u děčínské soudu.[29]

Dne 6. 1. 2004 informoval internetový server www.novinky.cz o tom, že František Oldřich Kinský prohrál u soudu v Litoměřicích.[30]

Dne 9. 1. 2004 informoval internetový server www.novinky.cz o tom, že František Oldřich Kinský prohrál u soudu v Rakovníku.[31]

Dne 18. 2. 2004 informoval internetový server www.novinky.cz o tom, že František Oldřich Kinský definitivně prohrál u krajského soudu v Praze.[32]

Dne 19. 2. 2004 informoval internetový server www.novinky.cz o tom, že František Oldřich Kinský prohrál další spor, tentokrát u soudu v Ústí nad Orlicí.[33]

Dne 20.2.2004 přišel internetový server www.novinky.cz se článkem, který nazval (cituji): „Poslanci schválili tzv. Kinského novelu.“ Tímto poslanci rozhodli, že stát může obcím u soudu ve sporech o majetek bezplatně pomáhat. Takto se o novele podle tohoto článku vyjádřili senátoři (cituji): „Také senátoři novele vytýkali hlavně to, že novela staví různé subjekty do nerovného postavení. Jednotlivcům totiž nikdo podobnou pomoc nenabízí, uvedla například Senátorka Jitka Seidlová…“[34]

Dne 2. 3. 2004 informoval internetový server www.novinky.cz o tom, že František Oldřich Kinský prohrál již čtvrtý spor v Děčíně.[35]

Dne 1. 4. 2004 informoval internetový server www.novinky.cz o tom, že František Oldřich Kinský prohrál spor u soudu v Chrudimi.[36]

Dne 27. 4. 2004 informoval internetový server www.novinky.cz o tom, že František Oldřich Kinský prohrál spor o palác Kinských u Obvodního soudu pro Prahu 1.[37]

Dne 26. 5. 2004 informoval internetový server www.novinky.cz o tom, že František Oldřich Kinský vyhrál spor o dva pozemky u Chrudimského soudu.[38]

Dne 25.6.2004 informoval internetový server www.novinky.cz o tom, že František Oldřich Kinský prohrál spor o třináct pozemků u Chrudimského soudu.[39]

Tolik kdosavadnímu průběhu celé kauzy.

ZÁVĚR :

Skutečnosti vpředu a shora uvedené dokazují, že dosud nejsme demokratickým a právním státem. Občanská společnost není chráněna medii. Naopak některá tato media jsou doslova zneužívána státní mocí veřejnou, která některá media plně ovládá a zneužívá k vládnutí. Důsledkem těchto nezákonných praktik, dochází k manipulaci veřejného mínění, v konečném důsledku i k nespravedlivému rozhodování soudů. Přitom je nesporné a důkazy doložené, že celá kauza ve věci pana Františka Oldřicha Kinského je od samého počátku, tj. od roku 1946, v plné režii tajných služeb zločinecké organizace STB.

Důkazem, že některá media jsou v rukou bývalých komunistických zločinců STB je např. reportér TV pořadu „Na vlastní oči“ Stanislav Motl (narozen 6. 3. 1952), který je veden v seznamech zločinecké organizace STB jako důvěrník pod krycím jménem Michl, spisová značka 13799, Správa STB Hradec Králové.

Zásluhou i těchto zločinných praktik STB došlo v kauzách pana Františka Oldřicha Kinského k negativnímu ovlivnění řádných občanů, ale i politiků a evidentně i soudů v ČR. Předmětný soud žalobou napadený plně dosud přebírá tzv. důkazy od zločinců z komunistické STB a pokládá je za důkazy pravdivé. Tímto postupem poškozuje základní práva pana Františka Oldřicha Kinského, přímého potomka jednoho z nejstarších českých rodů, v jehož žilách koluje dokonce i Přemyslovská krev. S obdobným přístupem však mají členové sdružení HOMR své zkušenosti. Dnes je veden útok na majetek Kinského, zítra na majetek podnikatelů, pozítří na majetek nás všech. HOMR má vážné obavy, aby se tyto tendence nestaly návratem k praktikám 50. let minulého století. Je třeba nezapomenout, že konfiskační zákonodárství je výplodem naší levice pod vedením moskevské KSČ, která si zajistila jeho realizaci v právním řádu státu skrze Košický vládní program. Jednalo se o první rafinovaný čin směřující k destrukci svobodného Československa.

Občanské hnutí na obranu majitelů realit (HOMR) pod tíhou těchto nezvratných skutečností svědčících o spiknutí státní moci veřejné proti panu Františku Oldřichu Kinskému žádá, aby soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, neboť vlastnické právo pana Františka Oldřicha Kinského je jednoznačně prokazatelné. Tvrzení opaku je tvrzením zcela účelovým, se kterým se nemůže ztotožnit žádná osoba vzdělaná v právu, která má čest a spravedlnost a v neposlední řadě také dostatek sebedůvěry a úcty v sebe sama. Prostě člověk svobodný.

V Praze dne 14. září 2004

Za HOMR (Hnutí na obranu majitelů realit)

Girolamo Giormani - předseda

Přinášíme Vám úplné znění závěrečné řeči občanského sdružení HOMR, reprezentovaného jeho předsedou, p. Girolamem Giormanim. Dne 14.9.2004 odmítla děčínská soudkyně, pí. Mgr. Jana Havlová právo přednesení celé závěrečné řeči vedlejšímu účastníkovi ve věci Františka Oldřicha Kinského a tím odepřela právo na spravedlivý proces. V okamžiku, kdy p. Giormani přečetl první dvě jména agentů STB, kteří se v celé kauze aktivně angažovali, soudkyně děčínského soudu pí. Mgr. Jana Havlová přerušila závěrečnou řeč s odůvodněním, že bude zvažovat, zda nepodá trestní oznámení na vedlejšího účastníka z důvodu pohrdání soudem u příslušného orgánu. Necháme na laskavém čtenáři, zda-li se pan Giormani dopustil trestného činu.


[Akt. známka: 3,67 / Počet hlasů: 6] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: BazMyslik | Počet komentářů: 443 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: PUP, E-MAIL, ČTK

Ceska_pozice
Nové elitní informační nezávislé internetové médium

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Kdo bude bez našeho souhlasu a bez změn šířit zde uveřejněné materiály, stává se naším nejlepším přítelem!
© 1949 ÷ 2007, POPPER Univerzál Projekt. Všechna práva vyjražena,