Tisíce rodin se dokázaly dohodnout a majetek si normálně rozdělit. Jen éf Strany zelených Bursík se nechce dělit o majetek se svým bratrancem Jiřím Schidlofem a úpírá mu zákonné právo na dědictví! Takto se chová k vlastnímu příbuznému, jak se bude chovat k Vám, zcela cizím občanům? Na toto si udělejte vlastní úsudek kadý sám ...
Bursík napadl
restituční pravidla, nechce
se dělit ...
Politický
turista a dnení éf Strany
zelených Bursík se nechce dělit o majetek se svým vzdáleným bratrancem
z Venezuely, a tak napadl pravidla restitucí. Původní
restituční zákon z roku 1991, který se mimochodem správně
jmenuje:
"Zákon o
zmírnění některých majetkových křivd" byl ve své původní
podobě diskriminační a páchal znovu dalí křivdy. Proto byl
zákon
Ústavním soudem později opraven a rozířen tak, e se vztahoval i na
Čechy ijící v cizině, co byl logický a spravedlivý krok.
Jene Bursík,
opravdový demokrat to komentuje takto: "Vnímám to jako individuální
nespravedlnost. Stát zpětně změnil pravidla restitucí a nám majetek de
facto vyvlastnil". Jene to Bursík
nechápe, spí chápat ani nechce! V prvé řadě to nebyl stát co
změnil znění zákona, ale
Ústavní soud a v druhé řadě tato úprava je výsostně spravedlivá a
napravuje diskriminační chybu zákona.
O co v jedenáctileté kauze jde. Bursík se
se svým bratrem v roce 1992 přihlásil s restitučním nárokem na tři
domy, které zdědil po svém otci. Domy ve Sněmovní, Revoluční a Máchově
ulici v Praze, které komunisté vyvlastnili strýci Bursíkova otce
Richardu
Schidlofovi.
Jene Bursík se svým bratrem nebyli a
nejsou jedinými dědici! Zbývající
dědic, bratranec
Jiří Schidlof uprchla
v
roce 1948 před komunisty do Venezuely a tam také ije a nemohl podle
původního zákona se přihlásit ke svému právoplatnému dědictví a
restituci. V roce 1991 tedy Zákon o zmírnění některých majetkových křivd
zpáchal dalí křivdu a tentokráte novou, protoe diskriminoval
právoplatného dědice a nedovoloval, aby tento získal to, na co vude
jinde v demokratických společnostech by měl zákonný nárok.
Natěstí
později Ústavní soud restituce
rozířil tak, e se začaly vztahovat i na Čechy ijící v cizině. A o
svůj podíl na nemovitostech se konečně mohl k nelibosti Bursíka a jeho
bratra přihlásit i Bursíkův
bratranec z Venezuely.
Uspěch
Bursíka u Ústavního soudu by byl skandálním a precedenčním poruením
spravedlnosti a nejzákladnějích lidských práv na rovnost před zákonem,
protoe pak by mohly přijít o své domy v Česku stovky lidí ijící v
cizině, se kterými se zdejí příbuzní nechtějí dělit o majetek, protoe
jsou nenaraní a amorální.
Svou
ústavní stíností Bursík chce znovu
změnit restituční pravidla. "Myslím, e s tím nemají anci, protoe by
to popřelo to, o čem u jednou ústavní soudci rozhodli," míní advokát
Milo Hoek, který se na restituce specializuje a navíc takový zpětný
krok by byl v rozporu s Ústavou a morálkou.
Tisíce
rodin se dokázaly dohodnout a majetek si normálně rozdělit.
Desítky a
stovky
dalích se vak o domy získané v restituci dělit s příbuznými z ciziny
nechtěly. Ale nenasytnost, aroganci a amorální chování by nae soudy a
zákonodárci neměli akceptovat, nato napomáhat patnými a
nepřijatelnými zákony, nebo jejich změnami.
Jak a kam
zařadit politického turistu
a dneního éfa
Strany
zelených Bursíka si ji musíte učinit kadý sám. V čem je jiný ne
současní politici? Já bych řekl e naprosto v ničem :-( Hanba!
V Praze 5. 5. 2006 RKP