Kdo je MUDr. Naděžda Kavalírová, rozená Morávková?

Kdo je MUDr. Naděžda Kavalírová, rozená Morávková?

V mládí byla členkou České strany národně sociální a studovala medicínu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

V roce 1949 se vdala za JUDr. Jiřího Kavalíra, soudce u Krajského soudu v Praze a člena KSČ, který později působil jako legislativec na ministerstvu vnitra.

Pracovala jako vrchní sestra v Závodním ústavu národního zdraví Jáchymovské doly. Podle spisu StB s krycím názvem „Zpěvačka“ údajně byla zaměřená proti režimu.

V roce 1956 byla zatčena a odsouzena ve vykonstruovaném procesu za údajnou vlastizradu a špionáž.

Z vězení byla propuštěna v roce 1959. Poté pracovala jako pomocná dělnice, dělnice na soustruhu a později jako úřednice Národního výboru v Praze 9. Kavalírová byla v době tuhé normalizace zaměstnána v mocenském orgánu Ministerstva sociálních věcí ČSSR jako vedoucí samostatný odborový referent, kde působila plných 18 let!!!

Podle dotazníku z roku 1978, podepsaného Kavalírovou a zveřejněného v říjnu 2009 iDnes byla členkou Svazu československo-sovětského přátelství, ROH, kde zasedala v úsekovém výboru a provozní komisi, Československého červeného kříže, Československého svazu žen, kde byla v Ústředním výboru, Československého svazu pro tělesnou výchovu. Kavalírová to popírá a zpochybňuje pravost dokumentu.

Po revoluci se ujala vedení KPV, kde po dlouhou dobu tolerovala příslušníky StB. Podařilo se jí však vytvořit nadstandardní vztahy s politickou reprezentací, mimo jiné s Hradem či KDU-ČSL. Její autoritativní činnost a vedení KPV je dlouhodobě předmětem kritiky. Jednání a volby předsednictva jsou neveřejná, média na ně mají vstup zakázán, stejně jako kritici vedení z řad členů. Podle kritiků jim Kavalírová v rozporu se stanovami pozastavuje členství, nebo je přímo vylučuje.

Poprvé Kavalírová pozastavila členství Vladimíru Hučínovi, bývalému pracovníku BIS a přesto že ho soud po letech osvobodil, jeho členství v KPV obnoveno nebylo. Stejně tak postupovala s těmi, kteří se Hučína zastali a Kavalírovou kritizovali. Ústřední revizní komise v srpnu 2009 konstatovala, že předsednictví ani rada KPV nemají oprávnění členy vylučovat, to může jen sněm místní pobočky, a dále že důvodem vyloučení nemůže být kritika.

Proti této praxi Kavalírové protestovala například pobočka KPV v České Lípě, koncem 2009 se vzbouřila celá pražská pobočka KPV. Zdena Mašínová, sestra bratrů Mašínovů, odmítla převzít od ministryně obrany Vlasty Parkanové vyznamenání s odkazem na přítomnost Kavalírové ve stejné místnosti.

Kavalírová obdržela Svatováclavskou medaili (2004), Medaili cti a vděčnosti Společnosti Jana Masaryka a Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv (2006).

MUDr. Kavalírová je zřejmě mimořádně otrlá žena a uměle udržovaná gloriola jisté neviditelné šedé mocenské skupiny, která stále a po celou dobu od listopadu 1989 velmi cílevědomě a úspěšně ovlivňuje a určuje vnitřní politiku ČR. Ve smyslu pravé a nefalšované demokracie se jedná o skupinu podrývající základy a principy demokracie a ve vztahu ke státu ČR se jedná o velmi nebezpečného „vnitřního nepřítele“ novodobých dějin ČR!